středa 5. března 2014

Poznejte kruté dějiny skrz romány: 5 knih, které si chci přečíst

Dnes bych vám chtěla nabídnout článek o pěti knihách, které mě velmi zaujaly. Všechny knihy mají společné téma. Druhá světová válka, diktátorské režimy, povstání. Kruté a nemilosrdné dějiny. Téma bezpochyby smutné, skličující, mnohdy určitě pro čtenáře stresující. Přesto lze skrz romány čtenáři nabídnout jedinečný zážitek. Pohled do minulosti, kterou mnozí z nás nezažili.

Článek bych ale chtěla přesunout především do diskuze. Plánujete si některé knihy přečíst? Už jste některou přečetli? Můžete ji doporučit? Máte jiné tipy související s tímto tématem?

Ke každé knize přidávám pár vět o tom, proč si chci knihu přečíst, čím mě zaujala. Pro větší přehlednost jsem použila jejich anotace, které samozřejmě najdete na všech internetových knihkupectvích a na obálkách knih. Přesný zdroj: http://www.kosmas.cz



ANTONIO G. ITURBE - Osvětimská knihovnice


Název knihy musí určitě přilákat všechny knihomoly, přestože v sobě nese i slovo hrůzy. Ale právě proto mě tato kniha tolik láká. Poznat totiž opravdovou hrdinku, je vždy velmi silný zážitek. Příběhy, které se zakládají na skutečnosti, jsou totiž nejemotivnější.

Anotace: 
Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a odvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944 a jehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů za druhé světové války.




VADDEY RATNEROVÁ - Stín banyánu


Kniha, která si už nyní získala srdce několika čtenářů. Poprvé mě upoutala především obálka, která je podle mého názoru skvělá. Pravděpodobně bude jedna z prvních z tohoto seznamu, kterou si přečtu.

Anotace:
Výjimečný debutový román Vaddey Ratnerové, autorky s nevšedním citem pro jazyk, o naději, síle dětské představivosti, lásky k příběhům i k životu samotnému, který se odehrává na pozadí jedné z nejtemnějších a nejbrutálnějších kapitol lidské historie. Píše se rok 1975 a pro sedmiletou Raami ze dne na den končí dětství. Její otec se za rozbřesku vrací ze své pravidelné procházky se zprávou o bojích, které právě zachvátily ulice Phnompenhu, hlavního města Kambodže. Chaos revoluce a následný teror záhy rozdrtí všechny představy, které doposud holčička o světě měla. Ve světě novém, v němž se smrt, hladovění a tvrdá práce na hranici fyzických možností stanou něčím tak hrůzně všedním a všudypřítomným, se malá Raami upne k tomu jedinému, co jí z násilně přervaného dětství zbylo – k tradičním kambodžským mýtům a legendám, které jí vyprávěl otec. V ovzduší brutálního systematického teroru, kde je paměť brána jako nemoc a záminka popravě, se dívka snaží s jejich pomocí bojovat o každý další den, kdy zůstane naživu.


TOM ROB SMITH - Utajovaný projev


Kniha, která mi nebude tak úplně cizí. Od stejného autora jsem již přečetla knihu vycházející ze skutečného případu sériového vraha Andreje Čikatyla s názvem Dítě číslo 44. Drsný příběh 50. let v diktátorském Rusku je ale jen pro silné povahy. Knížku jsem si již zakoupila.

Anotace: 
Sovětský svaz, rok 1956. Stalin je po smrti a neveřejný, utajovaný projev jeho nástupce Chruščova odhaluje pravdu o spáchaných zločinech. Krutý režim se otřásá v základech. Někdejší příslušník Státní bezpečnosti Lev Děmidov a jeho manželka Raisa – hrdinové románu Dítě číslo 44 – řeší problémy s adoptovanými dcerami Zojou a Jelenou. Rodinu navíc ohrožuje na životě kdosi, kdo během někdejší Děmidovovy kariéry nespravedlivě trpěl a teď kráčí vstříc nesmiřitelné pomstě... Děj drsného a napínavého příběhu z pera Toma Roba Smithe vrcholí tentokrát na ulicích Budapešti ve dnech povstání proti komunistické vládě a sovětské okupaci.


LEON LEYSON - Chlapec na dřevěné bedně


Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu. Kniha, o které nepochybuji, kniha, která určitě stojí za to, aby byla čtena. Klobouk dolů, že jsou o tom lidé schopni psát. Ačkoliv se mi obálka moc nelíbí, v knihkupectví mě zaujala právě tím, jak mezi ostatní nezapadala.

Anotace: 
Leonu Leysonovi (narozen jako Leib Lejzon) bylo teprve deset let, když nacisté obsadili Polsko a jeho rodina byla donucena přestěhovat se do krakovského ghetta. S velkou dávkou štěstí, houževnatosti a odvahy Leyson přežil sadismus nacistů. Byly to především šlechetnost a vytrvalost jednoho člověka, muže jménem Oskar Schindler, které zachránily životy Leona Leysona, jeho matky, otce a dvou ze čtyř sourozenců. Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu zachycují s jímavou průzračností nevinnost malého chlapce a jeho střetu s nepředstavitelnou krutostí, bezprávím a zlem. Je pozoruhodné, že navzdory všemu utrpení, které paměti popisují, se jejich autor nenechal unést a zaslepit nenávistí a záští. Z každého řádku vyzařuje naděje, moudrost a lidská důstojnost. Tím jsou Leysonovy paměti výjimečné.


MARKUS ZUSAK - Zlodějka knih


Knihu, o které se teď všude mluví, určitě znáte. A já jsem ji sem nemohla nedat. Jeden z nejkrásnějších dárků k mým narozeninám už zaujímá místo v mé knihovničce. Většina recenzistů se nemohla od Zlodějky knih odtrhnout, a tak si ji nechávám na klidnější prázdniny.

Anotace: 
Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře. Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.


Své názory a očekávání piště do komentářů, neváhejte přiložit i odkazy na své recenze, těším se!

22 komentářů:

  1. Teď jsi mi udělala strašnou radost :D :D Děkuju!! :) Je to z toho důvodu že konečně někdo dal na blog a ještě k tomu že si to chce přečíst knížku Chlapec na dřevěné bedně.. Jedna z nejlepších knih co jsem letos četla a to je začátek roku :)). Kniha mě dostala a za sebe ji můžu jenom doporučit :).
    Četla jsem i Zlodějku knih a taky se mi moc líbila :). A na Stín banyánu se chystám :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem opravdu moc ráda! A ještě jsem radši, že mi ji doporučuješ! :-)

      Vymazat
  2. Z Tvého seznamu jsem zatím četla jen Zlodějku knih, mým cílem jsou ale všechny zmíněné knihy. Tak doufám že se k nim dostanu :) super článek :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky doufám, že se k nim postupně dostanu. Těch knížek je tolik (nejen těchto pět) a času omezeně, to je asi ten největší problém. Jinak děkuji. :-)

      Vymazat
  3. Z tvého seznamu jsem četla zatím jen Zlodějku knih, která se mi hodně líbila a určitě ji moc doporučuji! Jinak z druhé světové války jsem ještě četla V šedých tónech (kdybys měla zájem, mám na blogu i recenzi), a to je také úžasná kniha, možná pro mě ještě emotivnější než Zlodějka knih (tím však nechci říct, že lepší!). :) Hlavně zpracovává velmi netradiční téma a pohled na válku. A pak mě ještě napadá Měděný jezdec (také najdeš na mém blog případně recenzi), kde mě velmi zasáhla hlavně ta část o blokádě Leningradu, která je popsaná velmi živě. Ale tato kniha je zároveň hodně romantická, což nemusí každému sedět. Pokud ti tento fakt ale nevadí, směle do toho, je to také velice zajímavá a emotivní kniha z druhé světové války, tentokrát z Ruska.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji za tipy, recenze si určitě přečtu. O Měděném jezdci jsem už slyšela a romantice se rozhodně nebráním, takže si myslím, že se do ní taky někdy vrhnu. :-)

      Vymazat
  4. Novodobé dějiny jdou prozatím mimo mě, alespoň co se knížek týká. Četla jsem třeba To jsem já, Edáček, ale tam jsou ty dějiny jen kulisou. Z filmů se mi líbila Smrt světlušek. Pokud jde o knihy, mám raději náměty z dob dávno minulých, třeba Stín modrého býka (asi 4. st.) nebo Severin (asi 6. st.), nebo ještě raději z mytologie a fantazie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A tak to já zase ty starší doby nemusím, ale každý podle svého gusta, že? :-) Jinak určitě děkuji za tipy, možná někoho zaujmou. :-)

      Vymazat
  5. Zatím jsem četla jen Zlodějku knih. Moc se mi líbila, když znám lepší knihy o válce, ale ona právě není jen o té válce, ale obecně o dospívání a poznávání světa v té době. Osvětimskou knihovnici mám už dlouho doma, ale ještě jsem se k ní nedostala, nějak jsem zrovna nechytla tu správnou náladu na čtení. O knize Stín Badyánu už jsem slyšela a také bych si jí ráda přečetla. Děkuji za tipy na Dítě 44 a Chlapce na dřevěné bedně, ta mě zaujala asi nejvíce i ta obálka se mi líbí, k tomu tématu sedí. Jinak pokud mohu doporučit vynikající knihy jsou Klid je síla řek' tatínek, napsala česká autorka Zdena Fantlová, která jako jediná přežila a nedám na tu knihu dopustit a pak je zajímavý také pohled z druhé strany v knize Smrt je mým řemeslem. A někdo také doporučuje V šedých tónech, tu jsem ještě nečetla :)

    Super článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji. :-) S tou náladou k těmto knihám to mám obdobně. Některé mi leží v knihovně i třeba rok. Například Dítě číslo 44 jsem otevřela někdy v zimě, ale je to opravdu drsná kniha a já ji musela odložit. Vrátila jsem se k ní až v létě a četla ji pouze přes den. Možná to u někoho nebude budit takový dojem, ale já to takhle prostě mám, všechno strašně prožívám a musím si k tomu vybrat i správný čas, aby mě to neodrovnalo. :-D

      Vymazat
  6. Zaujímavý zoznam, snáď nebudeš po dočítaní všetkých týchto kníh príliš deprimovaná. Je to často silná káva. Ja mám tipy na dve knihy: Sarah Watersová - Noční hlídka, ktorá okrem iného opisuje život v Londýne v čase náletov (recenzia je tu: http://pravaknihomolka.wordpress.com/2013/04/25/o-laske-a-vojne-trochu-inak-sarah-watersova-nocni-hlidka/ ), prípadne práve teraz čítam úžasnú knihu o osude jedného nacistami zabaveného obrazu, Dáma ve zlatém. To už je zasa viac náučná literatúra, ale možno ešte silnejšia ako fikcia, pretože sa píše o skutočných ľuďoch, vidíš ich fotografie a vieš, že presne toto sa im naozaj stalo... Želám pevné nervy pri čítaní a budem sa tešiť na recenzie. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš určitě pravdu, že je to dost často silná káva a já ani neplánuji číst všechno za sebou. :-) To bych byla opravdu deprimovaná. K některým se určitě dostanu až za dlouhou dobu. Času není moc a dalších knížek z jiných okruhů témat, které bych si ráda přečetla, je nespočet, takže uvidíme, jak to všechno vyjde. V nejbližší době se určitě chystám na Stín banyánu a Zlodějku knih. Ale člověk nikdy neví, na co ,,dostane chuť". :-)

      Vymazat
  7. Jůůůů, super članek, udělala jsi mi obrovskou radost! Zrovna dnes jsem si půjčila Zlodějku knih - na to mě nalakal film, což se nestává zrovna často. Ostatní 4 si píšu na svůj seznam a už se těším :)
    Jinak jsem, když jsem viděla první knihu z tvého seznamu, myslela, že se jedná o knížku Chlapec v pruhovaném pyžamu (protože u nás slovinské vydání mělo velmí podobnou obálku), což je další kniha s tematem druhé světové války, která na mě udělala velký dojem ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem moc ráda! :-) Vím, o co se jedná a dokonce je i film, že? Na ten jsem se tenkrát neodhodlala koukat, na to člověk musí mít opravdu vyrovnanou náladu, aby to snesl tak nějak... ani nevím jak... asi se to dobře snést ani nedá...

      Vymazat
  8. Moc zajímavý článek. Zlodějku knih jsem dostala k Vánocům a snad se na ni vrhnu už příští týden. Jelikož je vypravěč hodně neobvyklý, jsem zvědavá jak se mi kniha bude líbit. Na Stín batyánu koukám v knihkupectví snad každý den, a zřejmě si ho pořídím, je to ten typ příběhu, který je můj oblíbený. Jinak poprvé slyším o té první knížce a hned mě opravdu zaujala, budu se snažit si ji přinejhorším půjčit aspoň v knihovně.

    Pokud máš ráda podobné příběhy, ráda bych ti doporučila knihu Jitra v Dženínu. Je to o izraelsko-palestinském konfliktu z pohledu holčičky, později ženy. A je na to nahlíženo konečně i z toho arabského pohledu, takže to určitě stojí za přečtení ;)

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to mě docela zaujalo, díky za tip! Taky jsem právě zvědavá na neobvyklého vypravěče. Uvidíme. :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Moc pěkný výběr kousků. O některých jsem vůbec neslyšela, čímž přidávám Osvětimskou knihovnici na svůj must-read list. Jestli tě zajímá válečná nebo židovská literatura, určitě doporučuji Clavellův román Král Krysa či Solženicynův Jeden den Ivana Děnisoviče, popř Souostroví gulagu. Velice čtivé, poutavé!
    Deník Anny Frankové jsi už určitě četla :) Dalším velice zajímavým kouskem je Sally Perel: Solomon - Přežil jsem v Hitlerjugend ... o chlapci židovského původu, který si zachránil život tím, že předstíral, že je Němec - netypický úhel pohledu.

    Z tvého výběru jsem četla akorát Zlodějku knih. Pamatuju se, jak jsem kdysi dávno viděla úžasnou obálku na knihu Zlodějka od Sarah Waters (mimochodem, moc dobrý viktoriánský román, trochu víc queer), a tak dva roky poté jsem si na ni vzpomněla. V knihovně ji ale zrovna měli půjčenou, tak jsem si odnesla Zlodějku knih. A nelitovala jsem. Jak by člověk mohl odolat, když je vypravěčem sama Smrt :) Jen jsem teda doufala, že tam bude více knih :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Páni! Moc děkuji za tipy, všechno to zní tak moc lákavě, jen kdyby bylo tolik času a život delší, aby to člověk všechno stihl přečíst. :-) Na Zlodějku knih se chystám právě až v létě, abych to nějak lépe snesla. Když takové knihy čtu v sychravém počasí, nebo večer pod lampičkou, mám z toho totiž divné pocity, ne-li deprese! :-D

      Vymazat
    2. To je pravda, na veselosti to člověku rozhodně nepřidá. Na druhou stranu si zas řekneš "tyjo, vždyt já se nemám zas tak špatně" Btw, ještě jsem si vzpomněla na Chlapce v pruhovaném pyžamu. Taky docela maso.
      Jak říká Pennac ve svém Jako románu: Čas na knihu si člověk musí ukrást ...

      Vymazat
    3. Tak ta citace naprosto sedí. ;-) Díky za tipy. :-)

      Vymazat
  11. Na Stín banyánu se chystám od té doby, co jsem ho poprvé objevila v knižním katalogu. A Zlodějku knih bych si také ráda přečetla, ještě před filmem :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také si ji chci přečíst před filmem a Stín banyánu už jsem započala číst. :-)

      Vymazat