pondělí 9. listopadu 2015

Znakový jazyk mýtů zbavený (1. část)

Věřím, že tento článek, který se bude mezi recenzemi na mém blogu tak trochu vymykat, najde i přesto zde své místo. A proč zrovna znakový jazyk? Před asi rokem a půl, když jsem se rozhodla pro studium bohemistiky, jsem si přihlášku podala ještě na jeden zajímavě znějící obor Čeština v komunikaci neslyšících. Tehdy jsem ještě netušila, jak krásný znakový jazyk je, jak pozoruhodné může být jeho studium a kolik zajímavostí se skrývá za touto oblastí tzv. Deaf studies.

Ať vypadá tato oblast sebezajímavěji, pravdou je, že mezi širokou veřejností je o této problematice (z kulturně-lingvistického hlediska) velice málo informací. Ba co víc, mezi lidmi panují předsudky vůči neslyšícím, společnost a dokonce i školství je plné stereotypních názorů, které mají neblahý vliv na vzdělávání. Nemusíme být ale zas tolik skeptičtí, protože faktem je, že situace se mění a již dnes jsou oproti minulým rokům vidět obrovské pokroky.

To, čeho si lidé na neslyšících (pokud jsou uživateli znakového jazyka) nejvíce všímají, je „rychlé máchání rukama“ a „přehnaná mimika“. A právě o znakovém jazyce, komunikačním prostředku neslyšících, existuje spousta mýtů. Můj článek není o tom ukázat, že někdo něco říká špatně nebo o něčem smýšlí špatně (každý je odborníkem v něčem jiném), jeho účelem je pouze rozšíření obzorů. Ostatně než jsem nastoupila do prvního ročníku, vesele jsem všem říkala, že se budu učit znakovou řeč.



1) Zákeřná terminologie: znaková řeč


Ujasněme si hned na začátku, že správně použitý termín pro komunikační systém neslyšících je znakový jazyk a nikoli znaková řeč. V případě dorozumívacího prostředku českých neslyšících je to český znakový jazyk. Termín řeč je matoucí a do podvědomí široké veřejnosti se dostal ze Zákona o znakové řeči z roku 1998, pod který spadal jak český znakový jazyk, tak znakovaná čeština. V novelizaci zákona z roku 2008 tento pojem již nenajdeme. Znakový jazyk je totiž přirozený a plnohodnotný systém tvořený vizuálně-motorickými prostředky, neopírá se tedy o zvuk, ale o tvary a pohyby částí lidského těla. Jsem si vědoma toho, že je obtížné dbát na to, abychom se o jazyce neslyšících začali vyjadřovat jako o znakovém jazyce, když celý život používáme výraz řeč, ale pokusme se o to, nakonec budeme mít výraz jazyk přece jenom radši.

,,Užití termínu znaková řeč je mýtus."

Termín znaková řeč je stále užívanějším označením.


2) Znakový jazyk je primitivní


Bohužel se občas setkáváme s názorem, že znakový jazyk je primitivní. Otázka primitivnosti jazyků je složitá záležitost a také samotný termín primitivní jazyk je velice problematický. Můžeme se ale shodnout, že mezi lidmi je za primitivní jazyk označován takový jazyk, o kterém si člověk myslí, že nedokáže vyjádřit to, co jeho jazyk. V tomto směru je nutné si uvědomit, že kvalita jazyka spočívá v tom, jestli se s ním daná skupina lidí dorozumí. Myslet si, že znakový jazyk nedokáže vyjádřit to, co jazyk mluvený, je stejné jako si myslet, že čeština je oproti anglickému jazyku primitivnější jenom proto, že rozlišuje méně časů. Věřte, že český znakový jazyk nemá absolutně žádný problém pojednávat i o těch nejodbornějších tématech.

,,Primitivnost znakového jazyka je mýtus."

Znakový jazyk si poradí i s odbornými tématy jako je například dentální hygiena.
zdroj: https://youtu.be/EuwL6k_0_Es


3) Znakový jazyk je univerzální


Na chvíli si odpočineme od terminologické džungle. Pojďme se podívat na jeden z nejrozšířenějších mýtů o znakovém jazyce. Dojem, že znaky jsou po celém světě stejné, a tudíž je znakový jazyk mezinárodní, je opravdu velmi mylná představa. Ano, existuje tzv. mezinárodní znakový systém, ale jedná se o uměle vytvořený komunikační soubor znaků (obdobně esperanto v mluvených jazycích). Znakový jazyk univerzální není. Stejně jako existuje anglický jazyk, existuje i americký znakový jazyk (a také odlišný britský znakový jazyk). Máme také znakový jazyk francouzský, znakový jazyk nikaragujský, slovenský znakový jazyk a další. A ještě jedno tajemství: znakové jazyky se liší i v rámci jednoho státu, takže se na jednom území vyskytují různé varianty znaků (například české a moravské), jedná se o obdobu nářečí v mluvených jazycích.

,,Univerzálnost znakového jazyka je mýtus."

V online slovníku znakového jazyka Spread The Sign najdete, jak se co ukáže, ve více než dvaceti znakových jazycích.
zdroj: https://www.spreadthesign.com/


4) Co slovo to znak: znakovaná čeština


Pojďme si jednou provždy diferencovat znakový jazyk a znakovanou češtinu. Vezměme si větu ,,Anna čte knihu" a použijme opravdu doslovný překlad slovo za slovo, aniž bychom měnili slovosled. Překlad bude znít ,,Anna reads a book". V tomto případě jsme s překladem neměli žádný problém, ale dejme tomu, že chceme zdůraznit, že to je zrovna Anna, kdo čte knihu. Věta bude znít ,,Knihu čte Anna". Doslovný překlad do angličtiny bude tedy ,,The book reads Anna" (,,Kniha čte Annu." - trochu děsivá představa). Nejenže se nám změnil význam, ale mnohdy takovým způsobem vznikají nesmysly. A podobně je to se znakovanou češtinou, která se od znakového jazyka liší tím, že se vlastně nejedná o jazyk, ale o umělý znakový komunikační systém, který vymysleli slyšící lidé. Znakovaná čeština tedy vzniká, pokud všechna slova mechanicky zaměníme za znaky, přičemž beze změny zůstane i slovosled. Takovému strojovému překladu uživatel znakového jazyka rozumět nebude.

,,Znakovaná čeština v pojetí jazyka je mýtus."

Znakovaná čeština se od znakového jazyka liší jako strojový překlad češtiny do angličtiny.


5) Znakový jazyk nemá gramatiku


Ale má. Jak už víme, znakový jazyk je přirozeným jazykem a každý takový jazyk má svou gramatiku. Pravda, gramatika znakových jazyků se od těch mluvených samozřejmě liší, protože se jedná o jazyk, který ,,mluvíme" rukama a vnímáme očima. Musíme si uvědomit, že český znakový jazyk má i jiný slovosled než mluvená čeština. Zatímco v češtině řekneme ,,Můj přítel má auto.", v českém znakovém jazyce ukazujeme znaky v tomto pořadí: PŘÍTEL + MŮJ + AUTO + MÁ. První analýzu znakového jazyka provedl William C. Stokoe, který ukázal, že znak lze analyzovat na menší jednotky tzv. parametry (stejně jako v češtině můžeme slovo rozdělit na hlásky). Tento fakt dokázal, že znakový jazyk má jeden z hlavních rysů přirozeného jazyka (dvojí členění).

,,To, že znakový jazyk nemá gramatiku, je mýtus."

That Deaf Guy - webový komiks tvořený neslyšícími manžely Daigleovými.
zdroj: http://www.thatdeafguy.com/


Závěrem


Znakový jazyk je krásný komunikační prostředek, který stojí za to, abychom mu věnovali svou pozornost. Mnozí z vás jistě ani netuší (ani já jsem to netušila), že se na univerzitě vyučuje předmět fonetika a fonologie znakového jazyka nebo například struktura a fungování znakového jazyka. Česká republika má zkrátka v tomto ohledu už co nabídnout, máme tady totiž skvělé odborníky na lingvistiku znakových jazyků. Znakový jazyk je bohužel stále opředen mnohými nesmyslnými mýty, které je potřeba mezi lidmi postupně eliminovat, i proto jsem článek nazvala Znakový jazyk mýtů zbavený, protože doufám, že jednou takovým opravdu bude. 

Ovládáte znakový jazyk? Učíte se? Chtěli byste se učit? Máte nějaké zkušenosti se znakovým jazykem? Budu ráda za jakoukoli zpětnou vazbu v komentářích.

Za nápad a pomoc mockrát děkuji mojí milé kamarádce a spolužačce z bohemistiky Freckles.

11 komentářů:

  1. Já bych si ho určitě chtěla někdy vyzkoušet. :-) Prima článek.

    OdpovědětVymazat
  2. Od letoška chodím na UK na základy a je to teda něco, ale velice mě to baví!
    Díky za super článek! ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je skvělé, že jsi hned začala, jestli tě to baví, tak tě to bude bavit i nadále a nebudeš chtít přestat. :-)

      Vymazat
  3. Bezva článek! Jednou bych se chtěla znakový jazyk naučit, docela mě to zajímá. Jsem hodně na jazyky mluvené, kdybych měla dost času, tak bych nejraději jednou uměla úplně všechny :D a znakový jazyk mi přijde jako hodně zajímavý. Takže někdy možná...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě je velice zajímavý a myslím si, že pro člověka, který se rád učí cizí jazyky, je o to ještě zajímavějším. A hlavně je krásný. Tak budu držet palce, abys znakový jazyk někdy zkusila. :-)

      Vymazat
  4. Tak to je senzační článek! :) Opravdu se ti povedlo mě vyvést z mnoha omylů, které bych sice sama od sebe nevyjmenovala, ale tak nějak jsem předpokládala, že tak jsou. Jsem v tomhle opravdu trochu mimo.
    Znakový jazyk mi přijde hrozně zajímavý a i když studuji úplně mimo tento obor, docela bych mě bavilo se ho zkusit naučit. Přijde mi hrozně komplikovaný a obdivuju všechny, kdo se ho naučí, ale asi je to jazyk jako každý jiný. Jen jsem šíleně nešikovná a nemotorná a neumím moc napodobovat, tak bych možná některá slova dost komolila :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se ti článek líbil. :-) Máš pravdu, že to je jazyk jako každý jiný, ale tím, že se vyrábí rukama, je přece jenom odlišující, ale co se týče učení, tak funguje obdobně jako učení se mluveným cizím jazykům. Neměj strach, že bys byla nešikovná nebo nemotorná, možná ze začátku má člověk trochu problém, ale pak se do toho dostane a přijde mu vše přirozené. Tím nechci říct, že je znakový jazyk jednoduchý, pro mě osobně je jeho gramatika stále složitá a někdy mám problém s orientací a pohybem, ale doufám, že postupem času tyhle problémy vymizí. :-)

      Vymazat
  5. Mě znakový jazyk vždycky lákal, ale neznám nikoho neslyšícího a když jsem navrhla, že bych třeba někdy chtěla zkusit chodit na kurz, tak všichni prohlásili, že je to hloupost - nejsem přece neslyšící ani nikoho takového neznám. Přesto mě to stále láká, takže možná k tomu jednou dojde.
    Jinak, skvělý článek, většinu jsem sice věděla, ale to s tou znakovou řečí x jazykem by mě ani nenapadlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně zase přijde hloupost prohlásit, že by se člověk neměl učit znakový jazyk, protože není neslyšící nebo žádného neslyšícího nezná. Vždyť je to stejné jako prohlásit to o angličtině. :-) Navíc když se začneš znakový jazyk učit, potkáš určitě spoustu neslyšících (sám lektor je neslyšící, alespoň by měl být). Můžeš se také stát tlumočníkem, kterých je velice málo. Nebo se učit jen tak pro svou potřebu, protože je to radost. :-)

      Vymazat
  6. Moc hezký článek s trefným titulkem. Několik let jsem český znakový jazyk učila a teď ho sama vyučuji. Je to krásný specifický a velmi zábavný jazyk.Pokud by měl někdo o výuku znakovky zájem, může mě kontaktovat na emailu k.tyslerova@seznam.cz. Vyučuji jak jednotlivce tak malé skupinky. Ráda do výuky zapojuji zajímavé prvky jako jsou různé kartičky, hry, zpívání ve znakovce nebo třeba návštěva tiché kavárny.

    OdpovědětVymazat