neděle 12. října 2014

Zlodějka knih: Když vám trochu krásy ve spoustě bolesti zajistí pár knih

Protože jsem Zlodějku knih přečetla asi před měsícem, nebude recenze už tolik nabitá mými pocity a dojmy. Přesto bych chtěla hrstce čtenářům, kteří ještě knihu nečetli, nabídnout krátkou recenzi, která by je mohla pobídnout k tomu, aby si tento jedinečný příběh od spisovatele Markuse Zusaka přečetli.


Slova, která dostávají jiný rozměr


,,Nejdřív barvy.
Až potom lidi.
Takhle to obvykle vídám."

Už první věty a první stránky, na které je radost pohledět, protože mají jedinečný styl utváření textu, vás zaujmou. Ale není to především uspořádání, čemu budete věnovat svou pozornost. Bude to především vypravěčka celého příběhu. Smrt. A právě Smrt nám vypráví příběh malé devítileté Liesel Memingerové, které zemře její bratr a kterou opustí její matka. Liesel je odvezena do německého města Molching, do ulice Himmelstraße, kde se jí ujímají pěstouni Rosa a Hans Hubermannovi. Liesel začíná žít nový život. Musí čelit problémům ve škole, které jí způsobuje její čtenářská neznalost. Naštěstí se Hans ujme role učitele a Liesel tak začíná poznávat kouzlo slov a sílu knih. A tak se z ní stává Zlodějka knih.

Knihy hrají v příběhu důležitou roli, stejně jako sklep v domě Hubermannových, kde Hans učí Liesel číst. Kromě toho se zde objevuje další důležitá postava a tou je mladý židovský boxer Max, který se ukrývá ve sklepení před jistou smrtí. Pro Liesel se stává Max velmi blízkým přítelem, se kterým ráda tráví čas. Jsme účastníky vzniku silného pouta, které se tvoří téměř beze slov. Tichá empatie dýchá celým příběhem. Pro Maxe se naopak Liesel stává jedinou společnicí a také pojítkem mezi temným studeným sklepem a modrou svěží oblohou. Pozorujeme i příběh Rudyho, nejlepšího kamaráda Liesel, Rudyho, který touží po polibku od Liesel...


Odvážné a jedinečné vyprávění


Knihu si cením především pro její monumentálnost. Působí tak upřímně a skromně, a přesto na vás proniká velkolepost jednotlivých slov. Ačkoliv se vypravěčem stává Smrt, vyprávění vůbec není tak skličující, jak byste mohli čekat. Jistě je dojemné a smutné, ale i tak máte možnost nahlédnout do drobných zákoutí lásky, radosti a přátelství. Maličkosti jsou zmohutněny obrovskou škálou popisných vět, nebo naopak krátkými útržky, které si zajistí vaši pozornost. Poetické. Takové je vyprávění Smrti o Zlodějce knih.

,,Víte, říkali nám, že nacistické Německo stálo na antisemitismu, poněkud přehorlivém vůdci a bigotním národu živeném nenávistí, ale to všechno by přišlo vniveč, kdyby Němci tolik nemilovali jednu konkrétní činnost: spalování. Němci hrozně rádi něco pálili. Obchody, synagogy, Říšské sněmy, domy, osobní majetek, povražděné lidi a pochopitelně také knihy."

Kromě toho ve knize padne několik zajímavých myšlenek, nebo spíše výroků, nad kterými vás možná nikdy nenapadlo zapřemýšlet. Válka, Hitler, zbraně, strach a hlavně nesmírná lidská touha žít a odvaha vzepřít se přítomnosti ve vás zanechají úplně nové emoce. Zajímavostí také je, že jsou do příběhu vložené kresby Maxe Vandenburga, které dodávají knize na autentičnosti a zanechají ve čtenáři ještě více. Byla to jedna z těch částí knih, která mě opravdu zasáhla do srdce.


Závěrem


Zlodějka knih je příběhem o odvaze, je příběhem o poznání, o síle slov a knih. Nabídne vám živou rekonstrukci situace lidí za války zcela jiným způsobem, než je tomu v jiných knížkách s válečnou tematikou. Děj je lidský a opravdový. A proto si určitě Zlodějka knih zaslouží, aby byla čtena dál.


Mé hodnocení:






Podrobnosti o knize:
ZLODĚJKA KNIH
Markus Zusak
vydalo nakladatelství Argo
v roce 2014
vydání druhé
526 stran

4 komentáře:

  1. Jsem asi mezi posledními, co knihu nečetli, ale mám na ni zálusk už pěkně dlouho. Doufám, že si ji seženu co nejdřív, protože tvoje recenze mě na ni hodně navnadila :)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásná recenze, snad se konečně k přečtení této knihy dostanu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, určitě ti za to bude stát. :-)

      Vymazat