úterý 2. září 2014

Tipy pro středoškoláky: To nejlepší z povinné četby

Dnes jsem si připravila článek, který by mohl zaujmout především letošní maturanty, ale i poctivé středoškoláky mladších ročníků. Vybrala jsem to nejlepší z povinné četby podle mého čtenářského vkusu. Je mi jasné, že ne všechny knihy budou i vaším šálkem kávy, ale snažila jsem se vybírat z objektivního pohledu. Mezi mé tipy jsem zařadila především knihy, které jsou svým způsobem akční, mají napínavý či zajímavý děj, čtou se svižně, ale volila jsem také knihy, které přečtete za jeden den, protože ty jsou obzvlášť u studentů oblíbené.

Doufám, že vám můj článek pomůže ve výběru, nebo vás navnadí si knihu přečíst, přestože se vám do ní třeba nechce. Knihy jsem řadila do jednotlivých skupin, abyste si snáze vybrali to, co je vám sympatické. Ke každé knize přidávám krátký názor, u některých i nástin děje. Tak snad se necháte inspirovat.


Anglická romantika


Obálka titulu Pýcha a předsudek     Obálka titulu Rozum a cit     Jana Eyrova (Charlotte Brontë)     Obálka titulu Na Větrné hůrce

Romány Jane Austenové snad nemusím představovat. Je to taková klasika k povinné četbě, která nezklame a pokud nemáte vyloženě rádi ženské romány 19. století, Austenová vás bude zaručeně bavit. Mně osobně se ještě více líbila Jana Eyrová od Charlotte Brontëové, která mi přijde více ,,akční" a myslím si, že kniha je také celkem napínavá. Nejlépe ale hodnotím dílo její sestry Emily s názvem Na Větrné hůrce, což je podle mého názoru skvělý dramatický generační román o touze a pomstě.

(zdroj obrázků: www.kosmas.cz)



Česká dramatická tvorba


Dramata jsou nejsnazším čtením, protože vám za prvé nezaberou více než jeden den a za druhé se obvykle i dobře čtou. Navíc se místo čtení můžete vydat do divadla. Určitě nezapomeňte na venkovskou klasiku Maryšu, na Strakonického dudáka od Tyla, nebo na komedii Hadriána z Římsů od Klicpery.

Stále přemýšlíte zda dát šanci Čapkovým robotům? Nebaví vás technika? Zapomeňte na to, že by vás Čapek nebavil. Jeho dramata jsou naprosto geniální, nesmírně čtivá a plná zajímavých myšlenek. Mně osobně dostala ta vizionářská podstata jeho děl. Četla jsem R.U.R., Bílou nemoc a Matku, ale určitě musí být skvělá i další jeho díla. Proto bych určitě doporučila Dramata od nakladatelství Omega, kde najdete výběr těch nejslavnějších Čapkových her.

Z novodobých českých dramat bych snad zmínila jen Jakuba a jeho pána od Milana Kundery, kterého jsem také přečetla k maturitě už jenom z důvodu, že Kunderovy knihy miluji. Je to variace na Jakuba Fatalistu od Denise Diderota a je napsaná s lehkostí, u které se příjemně odreagujete a i zasmějete.

(zdroj obrázků: www.kosmas.cz)







Novodobá česká próza


Česká próza 20. a 21. století není tak nudná, jak se možná zdá. Představím vám čtyři zajímavé tituly, které by vás mohly strhnout do děje. Samozřejmě se nevyhýbejte klasikám jako jsou Zlatí úhoři spisovatele Pavla Oty, Bylo nás pět od Karla Poláčka, nebo cokoliv od Bohumila Hrabala.

Peníze od Hitlera od Radky Denemarkové se odehrávají ve dvou časových rovinách. Šestnáctiletá Gita Lauschmannová se po skončení 2. světové válce vrací domů, aby zjistila, že už jí vlastně nic nepatří. Vrací se tak po 60 letech, aby na místě postavila pomník, který ale odmítají místní. A tak se rozhodne, že chce vrátit veškerý majetek. Citlivě napsaný příběh je silným odkazem na osudy německých židů, kteří se po válce chtěli navrátit do svých domovů. (Tenkrát jsem nenašla žádný vypracovaný sumarizující obsah knihy, a tak jsem ten svůj vložila zde.)

A opět Milan Kundera. Je mi jasné, že ne každému může tento styl sednout, ale myslím si, že kniha Nesnesitelná lehkost bytí je čtivá, má zajímavý děj situovaný převážně do Československa roku 1968 a následné normalizace. Je ale třeba dodat, že to není lehké čtení a třeba si udržovat po celou dobu maximální pozornost. Možná snazší čtení k maturitě budou Kunderovy Směrné lásky, soubor povídek, které jsou taky velmi zdařilé a patří mezi mé nejoblíbenější povídky.

V seznamech na středních školách se také objevuje i Kateřina Tučková a její Žítkovské bohyně, které asi nemusím představovat. Ačkoliv názor na tento román je u čtenářů dosti liší. (Mou pozitivní recenzi na Žítkovské bohyně najdete zde.)
V seznamu povinné četby byste snad mohli najít i Lorda Morda od Miloše Urbana, který je také velmi čtivým. V knize se ocitnete v Praze ke konci 19. století, kdy probíhá asanace. Hrabě Arco si plně užívá svého života, pití a žen, objeví zázračný lék na svůj kašel (heroin), ale to až do doby, kdy jeho dům chtějí kvůli asanaci zbourat. Hrabě se postaví proti nejvyšším pánům a bojuje za jeho zachovalost. Do toho se v ulicích začne potulovat vrah prostitutek zvaný Masíčko. Historická detektivka s tajemnými prvky by vás rozhodně mohla bavit.

(zdroj obrázků: www.kosmas.cz)



Poezie, která nezklame   


  Obálka titulu Kytice   Obálka titulu Máj     Obálka titulu Havran a jiné básně

Nejméně oblíbená v povinné četbě je jistě poezie, ale i z té obvykle musíte mít ve svém seznamu nejméně alespoň jednu knihu. V tomto případě se mi osvědčil vždy výběr epického či lyrickoepického díla, kde máte nějaký příběh, o kterém se vám bude jistě lépe mluvit. Většina studentů se samozřejmě uchýlí ke Kytici od K. J. Erbena, nebo k Máji od K. H. Máchy, což je podle mého názoru ta nejlepší volba k maturitě. Pokud máte ale v seznamu např. i Havrana od E. A. Poa, stojí jistě také za přečtení. 

(zdroj obrázků: www.kosmas.cz)


Novodobá světová próza


Světová próza 20. a 21. století obvykle bývá tím nejmenším problémem, dokonce bych řekla, že je oblíbenější než ta česká. U nás na škole už na seznamu dokonce byl k výběru i Pán prstenů nebo Šifra mistra Leonarda. Nezapomeňte hlavně na tragický příběh Petra a Lucie, což je taková klasika v tomto období. Oblíbenou knihou je také My děti ze stanice ZOO.

Málo kdo se vrhne do skvělého Cizince od Alberta Camuse, který má také pár stránek a vypráví o hrdinovi Meursaltovi, který je cizincem ve společnosti, ale i sám sobě. Je odsouzen za vraždu a nejzajímavější na celém díle je hrdinova lhostejnost. Nečekejte nějaký převratný děj, ale skvělý psychologický náhled do nitra člověka, který se svým způsobem vymyká společnosti. 

Pro milovníky historických románů s detektivní zápletkou bude tím pravým ořechovým jistě slavný román Jméno růže. Jediné co mi na románu vždy odrazovalo byly dlouhé faktografické historické úseky, ale myslím si, že to není žádná překážka. Jméno růže je napínavý román, u kterého vás chvílemi i mrazí v zádech.

Pán much je taková moje srdeční záležitost. Do této knihy jsem šla bez očekávání a naprosto mě pohltila. Skupinka malých chlapců ztroskotá na opuštěném ostrově a snaží se přežít. Dětská nevinnost se ale mění v divošství a boj o autoritářství. Kniha je plná důkladné symboliky. Bravurně napsaný příběh se tak zabývá otázkou, zda je civilizace trvalá, nebo se snad každý člověk lehce změní ve zvíře?

Jestli hledáte v povinné četbě i něco s hororovými prvky, určitě sáhněte po Obrazu Doriana Graye od Oscara Wilda. Dorian Gray zůstává stále mladým a krásným, zatímco jeho podoba na obraze stárne a hyzdí se podle jeho hříchů. Jedná se spíše o psychologický román, u kterého se rozhodně nudit nebudete.

Další kniha, na kterou nedám dopustit je román Proces od Franze Kafky, který se řadí do německy psané literatury na území Čech, takže záleží na vaší škole, jestli ho řadí do světové či české prózy. Hlavní hrdina Josef K. je poslán před soud. Neví za co, neví ani k jakému soudu se má dostavit. Vcelku absurdní události vedou k napínavému děju, který vás donutí se zamyslet nad tím, co že se to vlastně vůbec stalo.

Opět vizionářský román, který nadchne svým zpracováním, ale i myšlenkou. Velký bratr tě vidí! 1984 je ukázkou zvrhlého totalitního režimu. Hlavní hrdina pracuje na Ministerstvu pravdy, kde upravuje dokumenty podle nařízení. Nikdo nesmí znát minulost. Nikdo se nesmí vzepřít. Antiutopický román je strhující, je ukázkou toho, jak absurdní, ale především jak nebezpečná, může být totalita.

(zdroj obrázků: www.kosmas.cz)





Česká literatura 19. století


     

Kuře melancholik je smutný příběh, který mě tenkrát rozplakal. Přesto bych ho doporučila ke čtení, myslím si, že je, o co stát. Malému chlapci zemře maminka, a tak přilne k postiženému kuřátku, ve kterém vidí svého přítele. Otec na něj nemá čas a navíc si přivede domů jinou ženu, která chlapce fyzicky i psychicky týrá. Tragický konec je nevyhnutelný. Svatý Xaverius je zase naopak živější příběh. Jedná se o romaneto, ve kterém se můžete podívat na kloub jedné záhadě. Fantastické prvky společně s vědeckými tvoří skvělou zápletku.

(zdroj obrázků: www.librix.eu)



Zábavné komedie


Obálka titulu Pygmalión     Obálka titulu Jak je důležité míti Filipa

Pokud se chcete opravdu pořádně odreagovat a zažít při četbě i nějakou tu zábavu, určitě si v knihovně najděte slavný Pygmalión od G. B. Shawa. Květinářka Líza se náhodně setkává s profesorem fonetiky, který se rozhodne z její pouliční mluvy vytvořit kultivovanou řeč a z celé Lízy vznešenou dámu. Další hra, která vás svým vtipem určitě nezklame je Wildovo Jak je důležité míti Filipa. Britský humor a vtipné situace vyvrcholí v ještě zábavnější konec. Nezapomeňte se také mrknout na film, který je výborný. (Mou recenzi na Pygmalión najdete zde.)

(zdroj obrázků: www.kosmas.cz)


Co já a povinná četba?


Maturovala jsem v květnu 2013 a ústní část z literatury jsem si docela užívala. Čtení klasických děl mě bavilo už od nižších ročníků, takže jsem měla dost načteno. Můj problém tkvěl v tom, že jsem nevěděla, které knihy bych si měla do seznamu připsat, aby se mi o nich dobře hovořilo. Nakonec jsem si vytáhla knihu Kuře melancholik, za kterou jsem byla moc ráda.


Závěrem


Skvělých knih v povinné četbě je vskutku dost. Líbila se mi například i Jeptiška od Diderota, Evžen Oněgin od Puškina, ale i Utrpení mladého Wethera od Goethea. Do svých tipů jsem ale zařadila především díla, o kterých si myslím, že by s největší pravděpodobností zaujaly i ostatní. Nečetla jsem všechny knihy, proto je jistě ještě řada dalších knih, možná ještě lepších. Určitě se bude dobře číst Dostojevskij, Hemingway, Haruki Murakami, z českých určitě Květa Legátová nebo Arnošt Lustig. Proto se povinné četby nebojte. Kdyby nebyly knihy z povinné četby dobré, nebyly by tam.


Nechali jste se inspirovat? A jaké knihy z povinné četby se líbily Vám? :-)

16 komentářů:

  1. Chtěla bych si přečíst úplně všechny knížky od Austenové a od sester Bronteových. Janu Eyrovou jsem nedávno našla v antikvariátu, takže se o ní hodlám v blízké době začíst!
    Nesnesitelnou lehkost bytí jsem četla o prázdninách a trochu toho lituji, protože bych si knihu přečetla radši v nějaký pochmurný den. Nevím proč, ale tak nějak si tyhle knihy rozřazuju podle nálady. A musím říct, že číst tu knihu nebylo vůbec jednoduché, aspoň v některých částech jsem musela hluboce přemýšlet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Četla jsem sice jenom Pýchu a předsudek a Rozum a cit, ale nedám na ně dopustit, taky bych si jednou chtěla přečíst všechno. :-) Kundera podle mě píše pro opravdu náročný okruh čtenářů, taky jsem si musela udržovat hodně pozornost, lehké čtení to není, ale myslím si, že za to stojí. :-)

      Vymazat
  2. My samozřejmě polovinu z knížek vůbec povinnou četbu nemáme a máme samé nesmysly. Třeba nechápu, proč nemůžeme mít Obrazu Doriana Graye, kterého si stejně přečtu! :D Nemáme tam ani knihy od Austenové což mě hodně mrzí,protože je to skvělá autorka, kterou by měl znát každý. A dalších milion knih, které bych v našem kánonu uvítala mnohem radši. Některé školy tam mají prostě i Harryho Pottera a my ne! :/ Ale je to skvělý článek, věřím že hodně lidem pomůže. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je asi ten největší problém, že seznamy se hodně liší. Myslím si, že by nebylo od věci udělat nějaký rozsáhlý seznam povinné četby jednotný pro všechny školy, aby studenti měli opravdu velký výběr a mohli si vybrat to, co je baví a ne se do četby nutit jenom proto, že tam nic lepšího nenašli. My jsme naštěstí měli učitelku, která nám i vyhověla, pokud jsme chtěli do četby něco přidat. Můžeš se zkusit taky zeptat. :-)

      Vymazat
  3. Chtěla bych si přečíst Austenovou i knihy od Brontëových, pak i Obraz Doriana Graye či My děti ze stanice ZOO. U příbuzných jsem začala číst jejich výtisk Na větrné hůrce a na to, že jsem teprve šla do devítky, se mi těch prvních pár kapitol líbilo a já bych si knihu chtěla přečíst celou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Román Na Větrné hůrce mě tenkrát hodně dostal a měla jsem ho přečtený opravdu za krátkou dobu, protože jakmile se člověk přehoupne přes polovinu, nemůže zastavit. Je to hodně silný příběh. :-)

      Vymazat
  4. Skvělý článek, některé jsem četla a souhlasím, k některým jsem se ještě nedokopala, ale ráda bych je taky někdy přečetla. Zaujaly mě Peníze od Hitlera. Pán much je taky moje srdcovka a do komedie bych si dovolila přidat Lazebníka sevillského nebo něco od Moliera :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že tě zaujal. :-) Já jsem se taky k většině ještě nedostala, například mě mrzí, že jsem nečetla Hemingwaye, ani Remarqua, nebo jsem dost ošidila ruskou literaturu, která je prý taky skvělá. Uvedla jsem jen výběr knih, které jsem četla. Peníze od Hitlera jsou skvělé, určitě doporučuji! :-)

      Vymazat
    2. Díky za článek (ač jsem pár let po maturitě), Kuře melancholik si asi někdy přečtu.
      Já jsem upřímně z těch lidí, kdo jasně preferují Žert před Nesnesitelnou lehkostí bytí. :-)

      Mimochodem od zmíněného Remarqua silně doporučuji Černý obelisk, nikdy jsem nečetl knihu, která by se s Černým obeliskem mohla měřit v takových řekněme filosoficko-nefilosofických hláškách. Příkladem:

      Mám dojem, že to je s pravdou a smyslem života stejné jako s vodičkami na vlasy. Každá firma vychvaluje tu svou jako samospasitelnou, ale Jiří Kroll, který je všecky vyzkoušel, má přesto pořád pleš. Měl to vědět od začátku. Kdyby existovala vodička, po které vlasy skutečně rostou, pak by existovala jen ta jediná a ostatní by dávno zkrachovaly.

      Podmračeně na nás hledí se skleničkou v ruce, ale neřekne ani slovo. Po chvíli konečně promluví do šera: „Co je to vlastně čas?“
      Jiří vyvalí oči a postaví sklenici. „Pepř života,“ odpovím jakoby nic. Na mne si ten starý holomek se svými triky nepřijde. Nejsem nadarmo členem werdenbrückého Klubu básníků. My jsme zvyklí na velké otázky.


      A obzvláště se v knížce najdou čtenáři (alespoň já se tam v některých detailech dost našel :-), kteří mají tendenci nad vším příliš přemýšlet a kteří trpí potřebou každou prkotinu vyhodnocovat z hlediska nejvyšší mravních ideálů. To snad dobře ukazuje promluva Gerdy směrem k hlavnímu hrdinovi:

      „Miláčku,“ říká Gerda. „Láska neví, co je důstojnost. Ale já se bojím, že ty se nedokážeš bez světového názoru ani vyčurat.“

      Vymazat
    3. Děkuji za komentář i za tip. :-)

      Vymazat
  5. Abych pravdu řekla, moc se s tebou asi neshodnu :D Pán much a Strakonický dudák - pro mě obojí naprosté utrpení. Stejně jako Petr a Lucie, totální zklamání.
    Jinak od Kafky bych doporučila spíše Proměnu, pro začátek :) Ale rozhodně ne ve vydání od Omegy :))
    Ale každopádně pěkný článek!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je škoda, ale říkám, že ne každého to bude určitě šálek kávy. :-) S tou Proměnou máš asi pravdu. Vydání od Omegy nemám, jen jsem tam přiložila tuto obálku, že by třeba někoho mohla kniha tím zaujmout. :-) Jinak se mi tahle série obálek moc nelíbí.

      Vymazat
  6. Nádherné shrnutí, taky jsem měla povinnou četbu vždycky ráda! Vadilo by ti, kdybych napsala podobný článek s příp. dalšíma knihama, co mě napadnou?
    Jinak jsem si našla i něco neznámého - Peníze od Hitlera. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peníze od Hitlera si určitě přečti, myslím si, že tobě by se to mohlo líbit. :-) Jinak by mi to určitě nevadilo! :-)

      Vymazat
  7. Povinné četbě už jsem odrostla (o rok, jo, ale už můžu machrovat!), i tak jsem si ale několik knih vypsala :) Stejně jako ty jsem klasiku načítala už od nízkých ročníků a mé největší zklamání bylo, když jsem v oktávě zjistila, že na maturitním seznamu není nic nového.

    Jinak dobrý a určitě užitečný článek! Můj výběr knih by byl asi trochu jiný než tvůj a spoustu knih na seznamu jsme k maturitě neměli, ale zase jsem tu získala pěknou dávku inspirace :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad bude pro někoho užitečný. :-) Jsem ráda, že jsi získala nějakou tu inspiraci. :-)

      Vymazat