neděle 19. října 2014

Dárce: Kniha s posláním pro malé čtenáře

Žehnám, filmům. Ne, nespletla jsem se a správně začínám svou recenzi odkazem na filmy. Někdy se totiž stane, že právě filmové zpracování knihy je pojítkem se samotnou knihou. Dovoluji si tvrdit, že stejně tak je to i s Dárcem, sci-fi knížkou pro děti a mládež, jejíž originál byl autorkou Lois Lowry vydán v USA už v roce 1993. U nás se kniha dočkala vydání v minulém roce a její širší vstup do podvědomí čtenářů zapříčinilo právě letošní uvedení stejnojmenného filmu do kin.


Film jsem sice neviděla, ale ani po něm moc neprahnu. Mám pocit, že film půjde za daleké hranice knižní předlohy, což samozřejmě chápu, protože film musí být vždycky o kousek dramatičtější, aby to vůbec diváci ocenili. Možná jen zkušenější a šikovnější režiséři by zvládli udržet přímý děj knihy tak, aby film ,,nenudil".


Vzpomínka jako to nejcennější


Dárce je útlá kniha určená především pro mladší čtenáře, o čemž svědčí vhodný formát velikosti knihy, ale i vhodně zvolené písmo (alespoň v českém vydání). Jedná se o antiutopický román, který tím pádem samozřejmě odkazuje k sci-fi žánru, ale přesto bych řekla, že tento pojem překračuje svým posláním.

Hlavní hrdina dvanáctiletý Jonas se narodil do skvěle organizované společnosti, která má svůj řád, svou vlastní striktní etiketu. Dokonale fungující svět nezná války, strach, bolest, zkrátka se jedná o černobílý svět téměř bez vlastností, emocí a především bych řekla, bez vlastní identity. Každý ,,obyvatel" je podle svých dovedností přiřazen ke svému budoucímu povolání. A mladý Jonas se má stát příjemcem paměti. Setkává se s Dárcem, strážcem vzpomínek celého lidstva. A tak začne Jonasovi předávat to nejcennější: zkušenosti předchozích generací, ve kterých je radost i smutek, láska i bolest...


Svět bez volby odporuje lidské přirozenosti


Čtenáři je již od začátku zřejmé, že Jonas je tak trochu jiný, v očích dospělého čtenáře se stává symbolem revoluce. Ačkoliv Jonas nejprve snáší bolest velmi špatně, postupem zjišťuje, že černobílý svět není tak dokonalý, jak se zdá. Můžeme žít ve zdravém světě bez zločinu na úkor ztráty našich citů a svobodné vůle? Přesně tuhle otázku nám pokládá autorka právě skrze knihu, skrze statečného Jonase. Možná je slovo statečný neúčelné, protože Jonas je vlastně ztělesněním spíše lidské přirozenosti a vůbec touhy žít (ve smyslu naplno, se vším všudy).

,,Jonas rychle šlapal do pedálů a cítil podivnou pýchu nad tím, že už patří do řad občanů, kteří berou pilulky. Jen na okamžik mu bleskl hlavou ten poslední sen. Měl z něj příjemný dojem. Sice se ve všech těch pocitech nevyznal, ale musel si přiznat, že se mu ten neklid, jak ho nazývala matka, vlastně líbil. Když se dnes ráno probudil, přál si cítit ho znovu."

Je velká škoda, že příběh zaujímá jen 200 stran, na druhou stranu si ale uvědomuji, že je určena pro děti, takže nakonec je tento počet vlastně uspokojivý. Mám pocit, že se autorka víceméně zaměřovala na popis prostředí a fungování společnosti. V tomto ohledu bych ráda zmínila názor Bětky z blogu Listárna, která ve své recenzi píše, že ,,Dárce navazuje na tradici orwellovské dystopie". A já s tím určitě souhlasím. K tomu bych jen dodala, že bych to dokonce označila za takovou formu románu 1984 pro mládež.


Závěrem


Dárce má jistě mnoho co říct a to nejen mladším čtenářům, ale i dospělým. Mám dojem, že tato kniha dokázala nastínit řadu otázek a jistě i plnohodnotných diskusí nad touto problematikou. Pokud nejste fanoušek sci-fi (tak jako já), nenechte se odradit a knihu si přečtete. Mám totiž pocit, že zkrátka nemůžete litovat.


Mé hodnocení:






Podrobnosti o knize:
DÁRCE
Lois Lowry
vydalo nakladatelství Argo
v roce 2013
vydání první
208 stran

8 komentářů:

  1. Krásna recenzia. Knižka je skvelá a i slovenské vydanie je prispôsobené mladším ročníkom, naviac je doplnené vhodnými ilustráciami (neviem, či to má aj české vydanie). Inak mňa prekvapilo, že Darca má ešte tri pokračovania, resp. je to iba prvý diel tetralógie, ale v tých ďalších knihách vystupujú iné postavy.
    A čo sa týka filmu, zobral si iba prostredie a myšlienku, ale spracovanie je prispôsobené najmä dnešnej mládeži, sú tam pridané veci, ktoré v knihe neboli a záver je podľa mňa, oproti knihe, dosť nejasný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Tak v našem vydání bohužel ilustrace nejsou, což je tedy škoda. O tom pokračování vím a taky mě mrzí, že to nenavazuje na Jonase. Já se právě bála, že ve filmu udělají nějaký jasný názor bez možnosti dalších interpretací diváka. Možná se na něj nakonec podívám, abych mohla porovnat. :-)

      Vymazat
  2. Já se o knize dozvěděla právě kvůli filmu, který je v kinech. Jinak se mi Dárce úspěšně vyhýbal. Jinak jsem ale knihu nečetla, i když bych asi chtěla. nevypadá to špatně a podle všeho se rychle přečte. :) Skvělá recenze

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, myslím si, že to nezabere tolik času, aby tomu čtenář nemohl dát šanci, ale samozřejmě jde o to, jestli je chuť si takovou knihu přečíst. :-)

      Vymazat
  3. Tvé přirovnání k 1984 mě zaujalo. Ještě jsem Dárce nečetla, takže jsem zvědavá. Já se právě těším i na to porovnání s filmovou verzí, jenže se obávám, že do kina už to asi nestihnu..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě zaujala vůbec ta orwellovská myšlenka, nevím, jestli by mě vůbec 1984 napadlo, možná je to tvrzení zcestné, protože ty příběhy se míjí, ale přesto mají i něco společného. 1984 je určitě kniha pro náročnější a zkušenější čtenáře, zatímco Dárce je pro mládež. :-)

      Vymazat
  4. Ja stále nerozumiem, ako mohla autorka dovoliť to, čo som videla v traileri na film - knihu som čítala pár rokov do zadu, dokonca mám doma aj jedno z prvých vydaní. Tá myšlienka je super, videla som v tom odkaz na socialistický režim, každý aby bol rovnaký, atď a potom z filmu spravia takú.... argh. -_-

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem film ještě neviděla a už o to vlastně ani moc nestojím, když slyším tolik negativních názorů. Máš s tím jistě pravdu.

      Vymazat