středa 12. listopadu 2014

Podivná knihovna: Když se začnete bát chodit do knihovny

Podivná knihovna, krátká povídka z pera slavného japonského spisovatele, je tajuplným čtením, které zabere pouhou hodinu. Doporučuji ji tudíž všem, kteří momentálně nemohou nalézti čas ke čtení delších beletristických próz a raději před nimi utíkají, aby je nepolapily do svých příběhů a neobsadily drahocenný čas (studentův) určený ke čtení zcela jiných knih (do školy), a přesto se potřebují na chvíli začíst do něčeho neodborného. Podivná knihovna, kterou napsal Haruki Murakami, vám ovšem může tak trochu zkazit dojem o tom, že knihovny jsou místem příjemným...


Přiznám se, že mě ke koupi této povídkové knihy přemluvila obálka a ilustrace od německé výtvarnice Kat Menschik. Na jejích ilustracích jde vidět, že se tato umělkyně věnuje také komiksové tvorbě. Dokonce si i samotnou povídku jako nějaký komiksový příběh dokážu dost dobře představit. Neskrývám tedy, že se mi tenhle typ doprovodných ilustrací velmi líbí.


Knihovna vězením


Tak o čem ta Podivná knihovna vlastně je? Mladík, jehož jméno není v povídce zmíněno, jde navečer vrátit dvě knížky do místní knihovny a jiné si zase půjčit. Žena za výpůjčním pultem pošle mladíka do místnosti 107, odkud už se ale hlavní hrdina domů nevrátí. Objevuje se zde zákeřný dědek, z jehož uší trčí dlouhatánské chlupy a má s chlapcem své vlastní plány. Knihovna se najednou mění v bludiště a především v mladíkovu celu. Společnost mu dělá zvláštní ovčí mužík a záhadná němá dívka.


Analogie k Procesu?


Podle mého názoru je povídka otevřená mnoha výkladům a tento fakt činí z příběhu pro čtenáře zajímavou zkušenost, pokud rádi přemýšlíte nad způsobem autorova podání, nebo si rádi objasňujete příběhy sami pro sebe. Dějová linie, motivy a samotný styl ve mně vyvolával mnoho myšlenek na Proces Franze Kafky nebo jeho Zámek (ačkoliv jsem četla jen komiksové vydání). Murakami ale do svého děje zakomponoval více fantaskností, které však byly jaksi ,,decentní". Občas se mi nelíbily dialogy, které mi přišly moc stejnotvárné a vynucené. Myslím si, že i některé pasáže mohly být více propracované a navodit tak čtenáři tajemnější atmosféru.

,,Jenže, víš ty co? Tohle se přece děje v úplně každé knihovně. Víceméně." 
Zůstal jsem po těch slovech jako opařený. ,,V každé?" 
,,Kdyby knihovny pořád jen půjčovaly lidem vědomosti, tak o ně přece za chvilku přijdou, nemyslíš?"

Nejzajímavějšími postavami byly pro mě ovčí mužík a němá dívka, kteří chlapce doprovází při cestě ven. V knize je mnoho symbolů, nad kterými můžeme přemýšlet a pátrat, co asi tak znamenají. Naopak postava dědka se mi zdála jako nevydařená parodie na ježibabu z Perníkové chaloupky. Pravdou ale zůstává, že mi svými úmysly dědek naháněl strach (ale opravdu jen maličký). Jak už jsem napsala, v povídce jsem viděla především podobnost s Procesem, ale vybavila jsem si i povídky E. A. Poa, proto si myslím, že by se povídka mohla líbit především čtenářům, kteří mají v oblibě právě tyto autory.


Závěrem


Titulek k recenzi "Když se začnete bát chodit do knihovny" je samozřejmě přehnaný, ale i přesto - přemýšleli jste někdy nad tím, že vaše uložené vědomosti v hlavě, získané každodenním čtením, může někdo vysát? Ne? Tak to si raději dejte pozor na podivné knihovny.


Mé hodnocení:






Podrobnosti o knize:
Haruki Murakami
PODIVNÁ KNIHOVNA
vydala Euromedia Group, k. s. - Odeon
v roce 2014
vydání první
64 stran

14 komentářů:

  1. Ty ilustrace jsou nádherný! A Murakamiho miluju, takže pro mě je tohle jasná volba :)

    OdpovědětVymazat
  2. Na Murakamiho zrovna píšu diplomku, takže mi z něho už "haraší", ale tahle recenze ve mě znovu probudila chuť si od něj něco přečíst jen tak pro sebe (a ne pro ty slavné akademické účely čili pro nic). ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím si, že to bude potom ta správná volba. :-) Hodně štěstí s diplomkou. :-)

      Vymazat
  3. Nedávno jsem na tuhle knížku narazila a přemýšlela, jestli stojí za to si ji koupit. Teď jsem trochu víc nakloněna k jejímu přečtení :)

    OdpovědětVymazat
  4. Já se taky bojím chodit do knihovny, vždycky si tam půjčím víc než je zdrávo :D
    S Murakamim mám trochu zvláštní vztah - na začátku mě jeho knížky okouzlí, ale pak mě přestanou bavit, takže Kafku na pobřeží jsem četla tak 5 měsíců :D Podivná knihovna je mi sympatická tím, že krátká je, takže bych to mohla vydržet i bez nudění. Ale moje priorita to asi není :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vím, viděla jsem tě tenhle týden s komínkem knih v ruce... :-D Klidně ti knížku půjčím, za hodinku to máš přečtené. :-)

      Vymazat
  5. Na Murakamiho slyším zatím pouze a jen chválu, ale ještě jsem neměla tu čest. Musím říct, že příběh i ilustrace vypadají parádně, takže děkuji za inspiraci:))

    OdpovědětVymazat
  6. Ilustrace vypadají lépe než u Spánku! Já snad Podivnou knihovnu dostanu k svátku (a když ne, tak si fandím s Vánocemi :D). Murakami je můj velký favorit, takže tohle je absolutní "must-read", na druhou stranu mi ale ty postavy moc typicky murakamaiovsky nezní. Tak uvidím!
    (Stejně mě vždycky pod Murakamiho knížkami překvapí "málo" hvězdiček, asi postižení nebo co... :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Asi jsem zapomněla dodat, že tohle byl ,,můj první Murakami". Chtěla jsem dát čtyři hvězdičky, ale přesto mi tam chyběla ta atmosféra (asi jsem si to moc srovnala s tím Kafkou) a i ta postava dědka se mi jevila trochu nepodařeně, tak proto, ale celkově se mi to líbilo, takže spíš to hodnotím jako opravdu lepší průměr. :-) Snad se k svátku dočkáš. :-)

      Vymazat
  7. Jé ta kniha je krásná, pokud ji někde uvidím, určitě po ní šáhnu - děkuji za seznámení s knihou :)
    http://milujemekihy.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, snad se bude líbit. :-)

      Vymazat